Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na pořád

8. 3. 2007
Navždy Slunce zapadá, měsíc vychází... naše kroky se stále rozchází. Dívám se do hvězd, dívám se do nebes, že na tebe myslím, ty víš, možná stihne mě za lásku krutý trest, ale ani ty ten tok času nezastavíš. Dívám se do slunce, tam daleko ... i dál... Uprostřed pokoje teď stojím sám, vánek mě jemně hladí po tváři, ta krásná vzpomínka, co úsměv vytváří. Vzpomínka na den, kdy jsem před Tebou stál. Na den, kdy věděl jsem, že teď se Ti dám, dám se Ti celý.. Teď jsem už jen Tvůj. Žádám jen o jedno.. navždy při mě stůj, však stojím v pokoji stále sám.. Tys odešla.. já zůstal jsem ubodán, ubodán smutkem, žalem a bolestí. Vážně chtěla jsi abych se tak cítil? Zabilas mě a podvedla krutou lstí.. ta jiskra, co v Tvých očích svítí.. Život´s mi zničila, teď zničím já tvůj, už neřeknu nikdy to.. navždy při mě stůj!
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zniceni zivot ale moji chibou

marek,23. 11. 2008 17:06

tet zrovna pisu sve milovane manzelce tuhle basen je moc heska mame pred rozvodem a douvam ze ji to pohladi na dusi i na srdicku pan buch vi ze oni nechci prit miluju ji nadevsecko na sve dekuji tomu co tuhle basen slozil

...

Erika,16. 6. 2008 17:44

Krásné přesně tohůe jsem potřebovala...Díky moc